pathfinder divoši

Divoši Vojkovice

86. oddíl Klubu PATHFINDER,z.s.

Vítejte na naších stránkách

Zde se dovíte o připravovaném programu, o činnosti a aktivitách, nebo si prohlédněte fotky a videa.

12 neporazitelných

Prožijte s námi historii vyvoleného národa

Tábor 2017

tabor-2017–2web.png

Přihlášení zde:

https://goo.gl/…5khBBQrNy5k2

Další informace:

Stanová základna Klokočůvek: http://www.vesmirbolatice.cz/view.php…

Podrobnosti včetně formulářů pro potvrzení lékaře budeme zasílat v průběhu června.
Prosíme také o zaslání zálohy do konce května ve výši 500 Kč na účet: 2200169985 / 2010

Dokumenty a formuláře (Potvrzení lékaře a další) si prosím stáhněte a vytiskněte z tohoto odkazu: https://drive.google.com/open…

Vojkovický RAJD

rajd.jpg

V neděli 20. září proběhl 1. ročník cyklistického závodu pro děti do 15 let Vojkovický Rajd. Závodu se zúčastnilo okolo 20 závodníků z Vojkovic a Bystřice n/O. Výsledky závodu si můžete prohlédnout na adrese http://rajd.vojkovice.net a fotografie již brzy v naši fotogalerii.

european-knights-helm-8108.png

Tábor 2015 – Výprava za tajemstvím rytíře

Putovní tábor „Po stopách Jana Sokola z Lamberka“

oslava1.jpg
  • účastníci – 13 dětí,7 dospělých
  • trasa – Kralice nad Oslavou – Náměšť nad Oslavou

Začátek putování byl v Kralicích, prošli jsme muzeum Bible Kralické a paní, která nás provázela nám dala výtisk z dobového lisu, a na druhé straně byla kupodivu šifra, která po vyluštění odpověděla na otázku – kterým směrem jít dál. Ještě ten den jsme ušli asi 10 km kolem řeky Chvojnice a na noc jsme se utábořili na místě zvaném Katovna. Bylo to pár opuštěných chatek, ale uprostřed byla studna s pitnou vodou a celkem čistá latrýna na kraji lesa. Protože byl na noc hlášený deštík, děcka si postavily z folie stříšky nad sebe, George jako starý mazák počkal, za chatkou objevil matrace, dal si je na verandu jedné z chatek, nato celtu a spacák, a celou noc spal v suchu a na měkkém…

Další den – v pondělí – jsme se probudili do krásného slunečného dne. Ještě jsem zapomněl napsat, že v dopise, který děcka vyluštily, bylo taky napsáno, že na místě zvaném kozí hřbety je ukryta kronika z 15 století o životě Jana Sokola… A opravdu tam byla. A protože kozí hřbety jsou krásné skály, děti je využily ke slaňování… Tak další den: Protože jídlo na snídani jsme měli v autě asi 3 km. dál, tak jsme sbalili věci a pokročili jsme k místu, kde bylo auto a jídlo. Byl to soutok řeky Chvojnice a Oslavy. Tam jsme posnídali, a děcka se vydaly na zříceninu Levnov, kde byl další dopis. Na tomto místě jsme i uvařili oběd, byli jsme tam až do pozdního odpoledne, hráli jsme různé hry. V podvečer jsme sbalili věci a šli jsme dál na místo, kde jsme měli spát – byla to zřícenina zvaná Kraví hora. Tam jsme se utábořili a udělali ohníček a četli jsme kroniku o rytíři Janu Sokolovi z Lamberka. Na konci druhé stránky byl jakýsi tajemný piktogram. Nevěděli jsme, co představuje, ale asi byl důležitý, a tak jsme se rozhodli si ho dobře zapamatovat. Ulehli jsme k spánku. Ve dvě hodiny v noci nás vedoucí vzbudili a řekli nám, že musíme místo rychle opustit. Dali jsme se na noční pochod až k řece Oslavě, tam jsme již za svítání postavili přístřešky a dospali jsme noc…

V úterý ráno jsme se po nočním pochodu probouzeli trošku později, asi v půl deváte. Ale to nevadilo, protože na tomto místě jsme chtěli být celý den. Posnídali jsme a dopoledne jsme hráli různé hry. V čase oběda bylo třeba navařit oběd. A protože jsme měli vařit nudle, rozhodli jsme, že každá družinka si bude vařit sama a kdo to bude mít nejrychleji a nejvíc chutné, bude patřičně obodován. Jenže se zvedl dost silný vítr a vařit nad ohněm ve větru – to je problém. Nejlépe to vyřešili vedoucí, ti si udělali z celty závětří a zatímco někomu se ještě nevařila voda, vedoucí už měli po obědě. Ale pak samozřejmě šli pomoct ostatním, tak až všichni dobře poobědvali. Odpoledne zase různé hry, koupání v řece a zase navečer jsme pokračovali dál na místo kde budeme spát. Bylo to na konci chatové oblasti, kde už byly jen opuštěné a prázdné chatky.Tam jsme se utábořili, připravili přístřešky na spaní, také postavili dva stany a u táboráčku si povídali zážitky z celého dne, co se komu líbilo nebo nelíbilo, a taky si přečetli další část kroniky…Šli jsme pak spát, ale ráno nás čekalo překvapení – ale to zase příště :-)

středa: Ráno jsme se probudili a zůstali jsme bez vedoucích, a na  místě uprostřed byl položený dopis od vedoucích, že se máme sbalit sami a že nás čekají na místě zvaném kančí louka a mají pro nás připravenou snídani – vaječinku s chlebem. Sbalili jsme se, uklidili místo, aby nikdo nepoznal, že na tomto místě někdo nocoval a šli jsme na kančí louku. A opravdu: na krásném místě nás čekali vedoucí a voňavá vaječinka v kotlících. Posnídali jsme a čekala nás výprava na druhý břeh řeky Oslavy – hledání dalšího dopisu. na tomto místě jsme měli být celý den a taky zde nocovat. A taky jsme zde měli vařit oběd, a dneska měl být báječný – rizoto s kuřecím masem a okurkama. Oběd se dokonale povedl, a po obědě jsme hráli různé hry, ale hlavně lakros – prastarou hru indiánů. Večer táboráček, čtení kroniky a opět ten tajemný piktogram… k čemu asi jsou?

Čtvrtek  Ráno jsme se probudili, žádné překvapení nás nečekalo, i vedoucí byli s námi. Posnídali jsme vánočku s nutelou a mléčko, a měli jsme se přesunout do hlavního místa celého putování – na zříceninu hradu Lamberk. Po namáhavé cestě plné nástrah v podobě zasypané stezky kameny nebo převrácenými stromy jsme se konečně vyšplhali na vrchol kopce, kde kdysi stál hrad Lamberk. Nyní jsou tam už jen zříceniny. A v celém okolí jsme objevili podobné piktogramy, jaké byly v kronice! Ještě že jsme si ty správné pamatovali a pod každým z nich bylo nějaké slovo. Po složení celé věty jsme našli opravdový poklad – odkaz Jana Sokola pro nás, že máme byt v životě jako on – vždy čestní a hotoví pomáhat lidem a vlasti. Pak jsme pokračovali dál krkolomnou cestou kolem řeky na místo, kde jsme měli strávit poslední noc. Cestou jsme procházeli kolem rekreačního střediska s bazénem a po dohodě s majitelem jsme se zastavili, vykoupali se a zaplavali v bazénu. A protože to byl hodný člověk a fandil nám, nechal nás tam úplně zadarmo. Mohli jsme využít i občerstvení a nakoupit různé limonády a nanuky. Pak jsme středisko opustili a utábořili jsme se na okraji louky kousek za rekr. střediskem. Na večeři jsme vařili špagety se sýrem a kečupem. po táboráčku jsme ulehli ke spánku.

pátek Ráno jsme se probudili, posnídali chleba a potraviny, které nám zbyly, sbalili jsme věci a nejbližší cestou se dopravili na nádraží do Náměšti nad Oslavou. v jednu hodinu jel vlak do Brna a pak autobusem domů

1. místo – Zlín-ball

img-0756.jpg

Poslední listopadový den pořádal zlínský oddíl Daleká cesta turnaj v Kin-ballu. Protože nás Kin-ball baví a chtěli jsme vylepšit loňské druhé místo, neváhali jsme a do Zlína přicestovali v počtu osmi hrajících, čili dva samostatné týmy. Celkem se turnaje zúčastnilo asi dvanáct týmů. Oba naše týmy děvčata i chlapci si vedli zpočátku velice dobře, ale v posledním utkání proti našim děvčatům nastoupily dva týmy z jednoho oddílu a to byla přesila proti které jsme již neměli šanci. Sedmé místo, ale taky není nejhorší a důležité je, že jsme si dobře zaběhali. Chlapci takovou smůlu neměli a nasbírali největší počet bodů a zdrcujícím způsobem zvítězili.

Na konec turnaje si samozřejmě zahráli ještě vedoucí proti dvěma nejlepším týmům turnaje. Hráli dobře, ale proti Divochům neměli šanci a tak naši chlapci, v závěrečném exhibičním utkání, porazili nakonec i vedoucí a potvrdili tak, že vítěztví v turnaji nebylo náhodné. Sláva vítězům. ;-)

Výprava na Velkou Čantoryji

Byla nádherná podzimní neděle, když jsme stoupali směrem z Nýdku po Rytířské naučné stezce vzhůru na nejvyšší český vrchol Slezských Beskyd. Velká Čantoryje nás přivítala prudkým studeným větrem a nahoře na rozhledně se to dalo vydržet opravdu jen chvíli. Posilnili jsme se na lavičkách u polského bufetu a podél hranice vyrazili na zpáteční cestu.

Po celou dobu jsme sbírali informace o zdejším okolí z informačních tabulí. Tak jsme se dověděli kdo byl Jiří Třanovský, co jsou kurloky, nebo kdo podle legendy odpočívá v tajných slujích této hory.

Akci jsme tradičně ukončili pokřikem.

ma®ty

Čištění dobratických potoků

Tato ekologická, veřejně prospěšná dobrovolná akce měla sice proběhnout již na jaře, ale pro nepříznivé podmínky během vytrvalých jarních dešťů a později pro nedostatek času z důvodů nahromadění množství jiných akcí muselo být čištění místních toků přesunuto až na měsíc říjen. Ničemu to nevadilo, protože hromady odpadků na nás počkaly. Je až neuvěřitelné, kolik smetí lidé rozhazují kolem sebe. Celkem jsme nasbírali okolo dvaceti pytlů a jednu pneumatiku z náklaďáku a to jsme zdaleka nedošli až na hranice obce. Vše jsme naskládali podle domluvy u kontejnerů před obecním úřadem a u srdíčka nás hřálo že jsme udělali dobrou věc, vždyť příroda si to zaslouží.

ma®ty

« Předchozí 1 2 3 4 Další »